i |
Historie Republiky San MarinoTraduzione in lingua ceca eseguita da: Sig.ra Pavla Krejčířová – traduttrice ed interprete da/in italiano e ceco © Copyright by V.E. Pizzulin & M. Cecchetti |
|
1 |
XIII. století: San Marino se stává „obcí“. V roce 1243 existovali první consules |
|
|
Lidé obehnali obec podél údolí řeky Marecchia jednoduchou kamennou zdí, aby se
ubránili proti vojenským nájezdům, zběhům a zločincům. Tyto zdi představují
odhodlání nebýt na nikom závislý. V městečkách Maiolo, Talamello a dalších platilo: každý sám za sebe a za své barvy. Téměř ihned přejdou tyto zdi do majetku pánů, ale s výjimkou Titanu. Zde opevnění, tzv. Guaita, nikdy pánům nepatřilo. Ve vedení obce se zde lidé střídali s pečlivostí a pravidelností církevního závazku, přijatého přede všemi ve svaté kapličce. Na Titanu se rozrůstá obyvatelstvo. Z kapličky se stává hlavní kostel farnosti, tzn. místo setkávání pro obyvatele malých vesniček, které mají nanejvýš jednu kapli a pár kamenných domků. Opevnění lidem poskytuje bezpečí, farní kostel jim dává duchovní podporu a dávná přesvědčení o svobodě jakožto dědictví Marina.
Tato přesvědčení sjednotí během pár století celou farnost v jednu komunitu a
spojí ji pevně s horou.
V notářském spisu z roku 1243 se objevují společně s biskupem také představitelé
komunity: Filippo da Sterpeto a Oddone di Scarito: Obyvatelé si stanovili pravidla, což byly statuty, a strukturu: obec. Ta však zůstává i nadále feudálním majetkem biskupa ze San Leo.
|
||
|
2 |
||
|
3 |
||
|
4 Consules 1243 |
||
|
5 |
||
|
6 |
||
|
7 |
||
|
8 |
||
|
9 |
||
|
10 |
||
|
11 |